Zubní kazy léčili ve středověku kněží i holiči

Nebýt katolické církve, ošetřoval by Vás dnes v zubní ordinaci zubaře Liberec mnich nebo kněží. Nebo byste chodili se zubními kazy k holiči či lazebníkovi. Než se totiž stomatologie stala vědním oborem, věnoval se zubním kazům kde kdo.

Na začátku středověku se zubním kazům věnovali mniši a kněží. Druhý lateránský koncil v roce 1139 jim to ale pod závažnými sankcemi zakázal. Papež Alexander III. v roce 1163 na koncilu v Tours prohlásil, že „krvavé zásahy a kněžská funkce jsou neslučitelné“.

Čtvrtý lateránský koncil v roce 1215 pak zakázal lékařům v kněžském oděvu veškeré chirurgické zákroky, protože „vina za smrt člověka je pro kněžství nevhodná“.

Úprava vlasů, vousů a zubů na jednom místě

Ošetření zubů se proto namísto kněží začali věnovat lazebníci. Tuto výsadu ale měl jen vlastník nebo hlava lázní - Bader. Z finančních důvodů si ale ne každý, kdo se vyučil na Badera mohl dovolit lázeňský dům. Proto se vyvinula nová profese – holič.

Holič nabídl v podstatě stejný rozsah léčby zubů, ale bez koupelny. Staral se o vlasy, vousy a trhal zuby. Ještě v roce 1745 existovaly chirurgické praxe řešící extrakci zubů paralelně k holičům.

Až rozhodnutím krále Jiřího II. byla v 18. století ve Velké Británii oddělená péče o zuby a holiči se měli nadále věnovat výhradně péči o vlasy a vousy. Král Ludvík XIV. učinil podobné rozhodnutí o pár let později ve Francii. Například v Německu ale mohli holiči trhat zuby až do roku 1952.

V zubní ordinaci zubaře Liberec vám zuby neošetří lazebník, ale zkušený profesionál - zubní lékař. Přijďte se přesvědčit sami. Objednejte se ještě dnes na preventivní prohlídku a nechte si vaše zuby profesionálně ošetřit.

Starověké znalosti léčby zubů zachránili Arabové

O oživení starých konceptů a metod léčby zubů se do křesťanské Evropy dostaly díky Arabům. Ti převzali starověké znalosti a dále je rozšířili.

Jedna z prvních lékařských škol v Evropě, která měla vychovat budoucí zubaře, vznikla pod dohledem Benediktýnů v Salermu. Ta integrovala znalosti z arabské, řecké, židovské a západní - latinské kultury.

Sociální funkce pro širokou veřejnost převzali v evropských zemích nejdříve kláštery. Důležitý význam měl mnich Constantinus Africanus (1017-1087). Ten přeložil do latiny arabská kompendia, a tím je zpřístupnil západnímu světu.

Na bolesti zubů arzen

Konstantin také doporučil k tišení bolesti zubů arzen. Ten využívali Číňané již kolem 2 700 před naším letopočtem k léčbě bolesti zubů v čínském léčebném umění Huang.

Číňané znali devět příčin bolesti zubů a navíc rozlišovali sedm forem onemocnění dásní. Nicméně používali k léčbě a ošetření bolesti zubů akupunkturu. Dochovaly se mnohasetstránkové příručky, jak pomocí akupunktury ulevit od bolesti – třeba i od bolesti zubů.

Arsen také používal v polovině desátého století arabský lékař Haly Abbas (Ali ibn al-Abbaas). Arsen se využívali zubaři až do roku 1970. Kvůli jeho karcinogenním účinkům, způsobování zánětů dásní, případné ztrátě jednoho nebo více zubů, nekrózy okolní alveolární kosti, alergiím a příznakům otravy se ale přestal používat.

Francie jako kolébka stomatologie

Zubní lékařství bylo poprvé představeno jako samostatný vědní obor v Evropě ve Francii. Poté, co Ludvík XIV. zakázal holičům provádět trhání zubů, stanovil nové řemeslo – zubní lékaře.

Následně publikoval Pierre Fauchard v roce 1723 knihu „Zubní lékař a ošetření zubů“. Fauchard se tak stal otcem moderní stomatologie. Jeho kniha jako první komplexně popsala stomatologii, včetně základů ústní anatomie. Popsal také zásady ošetření zubů, postupy stomatochirurgie a základní prostředky protetického ošetření.

Jeho myšlenky byly úplně nové. Odmítl rozšířenou teorii zubního červa jako příčiny kazů. Když se díval mikroskopem, tak nikdy žádné červy neviděl. Jako příčinu kazů pak označil cukr.  Doporučil, že by měl člověk omezit spotřebu cukru v denní stravě. V roce 1728 také jako první popsal homo plastickou transplantaci zubu (z člověka na člověka).

Kartáčky na zuby ze štětin prasete

Fauchard doporučil olovo, cín nebo zlato jako výplň zkažených zubů. Chtěl také, aby zubaři čistili pacientům zuby. Popsal ortodontické zásady. Radil, jak srovnat nepravidelně rozmístěné zuby -vytvořit prostor mezi nimi a následně je kleštěmi a dráty upevnit v jejich nových pozicích.

Fauchard odmítl kyselinu dusičnou a kyselinu sírovou, které se tehdy běžně používaly na čištění zubů. Kyseliny zuby poškozovaly.

Fauchard dále kritizoval používání koňských žíní na zubní kartáčky - jsou příliš měkké na to, aby odstranily zubní plak. Požadoval, místo toho používat kartáčky užívané v Číně již od začátku 16. století z prasečích štětin, nebo čistit zuby houbou nebo textilem.

Dnešní kartáček vymyslel v roce 1700 Christoph Hellwig. S vynálezem nylonu v roce 1938 byly vyrobeny první nylonové kartáčky v americké firmě DuPont.

Fauchardovi zásady jsme si vzali k srdci. I my vám poradíme s výběrem vhodného kartáčku na zuby a s postupy, jak správně dodržovat zubní hygienu a zásady preventivní péče o zuby. Navštivte zubní ordinaci zubaře Liberec a my vám rádi poradíme. Zavolejte ještě dnes.